„Děcka, pojďte, budeme si hrát“ - aneb deskové hry ve vzdělávání

Další předmět, o kterém se chci na svém blogu zmínit nese jméno Deskové hry ve vzdělávání. Nabízí jej pedagogická fakulta a je dostupný všem zájemcům napříč obory. Já si ho vyhlédla už na začátku studia, ale až tento semestr se mi podařil vklínit do rozvrhu.

Už na první pohled má předmět několik výhod - někdo vám zdarma půjčí na vyzkoušení deskovky, které třeba nemáte doma, nebo se už ani neprodávají, sejdete se s lidmi se zájmem o hraní, jste "donuceni" si na to vyhradit čas a ještě za to všechno dostanete kredity. Inu, proč do toho nejít...

Abych to zas ale nepřeháněla, nebyl to jen takový VŠ kroužek, zároveň jsme se i něco dozvěděli. Například to, že Monopoly byly původně navrženy jako složitější vzdělávací hra pro uvědomění si principů kapitalistické společnosti, nebo, že už staří babyloňané hráli velmi sofistikované hry. Kromě historie jsme zabrousili i do teorie her a jejich používání pro zábavu i výuku. Z této oblasti me zaujaly hlavně dvě věci, a to dlouhá tradice uznávání typických her "pro vzdělávání" (šachy, kostky apod.) na úkor dalších a možnost identifikace prvku spupeření téměř ve všech hrách - protože někdy soupeři hráči mezi sebou a jindy spolupracují, ale soupeří proti hře samotné. Stejně tak bylo zajímavé si připomenout, že nemusíme hry používat jen pro vzdělávání v kognitivním slova smyslu, ale může jít i o rozvoj kompetencí, nebo budování hodnot.

Neříkám, že pro mě bylo nové vše, nebo že by si ty informace člověk nedokázal někde sám zjistit, ale společná diskuse a doplnění příkladů z praxe jsou přeci jen něco jiného.

Jak jsem ale řekla, během hodin jsme si hry přímo i zkoušeli. Přibližně polovinu vyučovacího času jsme tedy hráli, někdy jen hru, jindy i role, když jsme se snažili vcítit do kůže žáků v určitém věku. Tenhle poměr informační hodnoty a testování musím ocenit, protože hrát si je fajn, ale naučit se o těch hrách uvažovat jako akademik, učitel, nebo tvůrce je užitečné. Vlastně mě i celkem překvapilo, že jsem většinu zkušených her vůbec neznala, a to jich mám doma opravdu dost. Nebyly to tedy vždy věci použitelné v informatice, ale v jiném předmětu, nějakém kroužku, nebo v rámci třídnické hodiny bych si je dovedla představit. Třeba Timeline je hrozně jednoduchý formát hry na principu skládání událostí za sebe do řady a očividně jde princip aplikovat i na skládání do řady čehokoliv dle nějakého parametru. Právě to byl také skvělý příklad hry, kterou si člověk může dle libosti upravit, nebo celou vytvořit. Na druhou stranu hry Ekopolis a Multipolis byly přímo navrženy pro využítí ve školách a obsahují i metodiky a pracovní listy, což jsem vůbec nevěděla, že existuje.

Výstupem toho předmětu byl návrh vyžití vybrané hry ve vzdělávacím procesu. To byl úkol zároveň lehký i těžký. Příprava metodik pro mě není nic nového, ale vybrat si právě jednu hru byl vnitřní boj. Nakonec jsem zvolila Žahour, který považuji za méně známou hru s možností adaptace na míru předmětu i věku žáků. Podporuje také přirozenou diferenciaci, což je téma, které mě poslední dobou víc zajímá. Zpracovala jsem tedy návrh, který si můžete prohlédnou v mých souborech. Ale aby další hry nebyly ukřivděny, dovolím si tu alespoň vypsat pár dalších osobních tipů:

• Byl jednou jeden život - hra navazující na stejnojmenný animovanou sérii o lidském těle s tematickými figurkami

• Pandemic - hra simulující šíření epidemie a způsoby boje s ní na kooperativní bázi

• Logik - hra pro dva hráče rozvíjející analytické myšlení s potenciálním přesahem do teorie kombinatoriky

• Vše nej - hra od dávání dárků, kterou lze využít pro podporu budování třídního kolektivu, nebo skrze ni demonstrovat principy personalizace

• Starling (etiketa hrou) - česká hra na bázi Monopolů, jejíž součástí jsou otázky vycházející z pravidel etikety (i zahraniční)

• Brno šalinou - hra o plánování cesty a pravidlech přepravy s potenciálem využití v předmětech z kategorie "Člověk a jeho svět", ale s ohledem na poznávání svého města je vhodná spíše pro lokální použití

Jinak jsou tu samozřejmě všechny ty znalostně zaměřené klasiky jako Aktivity, Česko, V kostce, Desítka atd., hry úzce zaměřené na nějaké téma (ptáci, houby, filmy, vesmír apod.) a v neposlední řadě hry o slovech a povídání vhodné do výuky jazyků jako např. Scrabble, Story Cubes, Dixit, nebo Krycí jména. Výběr je prostě obrovský...

Tak kolegové, učitelé, jdeme na to :)

AI vizualizace pro představu