Něco málo o mě

Moje studium a cesta k němu

Aktuálně jsem studentkou Masarykovy univerzity, a to hned na dvou oborech. Myslela jsem si, že během bakalářského studia si zvládnu vybrat směr, ale učarovaly mi oba studované obory a protože na magisterské úrovni už nešly sloučit do jednoho studia, musela jsem se buď rozhodnout pro jeden z nich, nebo pro dle mnohých "sebevražednou cestu" dvou plnohodnotných studií. V koutku duše jsem doufala, že na jedné z fakult neprojdu sítem přijímacích zkoušek a bude rozhodnuto za mě, ale "nevyšlo" to. A protože se opravdu nešlo rozhodnout, nastupuji na dva obory (Učitelství informatiky pro střední školy + Informační studia a knihovnictví) a opět budu vyčkávat, jestli se osud přihlásí sám, nebo z toho bude Mgr. et Mgr.

Na bakalářském studiu jsem si vybrala sdružené studium Informačních studí a knihovnictví (na filosofické fakultě)

a Informatiky (na fakultě informatiky). Často se mi stává, že si lidé tyto obory pletou, nebo si pod nimi představují něco, co není pravda. Kdybyste si náhodou také nebyli jistí, pokusím se to shrnout takto - na KISKu (tj. Katedra informačních studií a knihovnictví) se učí pracovat s informacemi a předávat je lidem, případně hledat kreativní přístupy ke vzdělávání a společenským inovacím, zatímco na Informatice člověk získává větší vhled do toho, jak fungují různé technologické služby a nástroje zevnitř, abychom je uměli vytvářet nebo používat.

Užitečnost tohoto prolnutí se během studia potvrdila u několika předmětů a projektů. Zároveň jsem se při bližším pohledu na odlišné komunity těchto oborů přesvědčila, že pro jedny jsem příliš sociální a pro druhé příliš technická, tak jsem prostě zůstala někde mezi a touto originální cestou úspěšně došla až k bakalářskému titulu. Navíc jsem během toho začala trošku fušovat do muzeologie, protože se moje bakalářka věnovala technologiím a návštěvníkům

v muzeích.

Ale jak jsem k tokovému studiu vůbec došla? Jako malá jsem chtěla být spisovatelkou a později ilustrátorkou, dokonce jsem se hlásila na uměleckou školu, která mi utekla jen o pár bodů. Nakonec jsem tedy skončila na gymnáziu s nadějí, že si mezitím lépe rozmyslím, čím jiným bych mohla být. Čtyři roky utekly jako voda, možná i za přispění pandemie Covidu19, která náš ročník ochudila o několik měsíců prezenční výuky. Během té doby jsem se více ponořila do školního i mimoškolního studia informatických dovedností. Přeci jen jsem se necítila jako typický kancelářský ajťák, chyběla mi v tom pestrost a kreativita. A ty jsem našla právě na KISKu, kde se ale technologií rozhodně také nebojí.

Moje zájmy

I když by se mohlo zdát, že při studiu dvou oborů už člověk nemůže mít čas na nic dalšího, není to vůbec pravda.

Ve volném čase se věnuji například cestování, sportu a umělecké tvorbě.

Miluji poznávat nová místa, informace a lidi.

S rodinou a poslední roky také s přítelem například jezdíme každý rok do jiné části naší země, seznamujeme se s místní přírodou a kulturou. Navštěvujeme velké množství památek a muzeí, což mě částečně dovedlo i k tématu bakalářky. Často také narazíme na nějaké akce, o kterých jsme ani dopředu nevěděli. Většinou odjíždíme s tím, že jsme stejně nestihli vše a že bychom se někdy měli ještě vrátit - tak uvidíme, třeba jednou...

Dříve jsem si na cestách psala i deník, abych si co nejvíce zajímavého zapamatovala. Po pár letech pauzy se k tomu nyní snažím vrátit.

Ačkoliv je to vzhledem k mému zdravotnímu stavu trochu složitější, patří k mému životu také sport.

Téměř od narození chodím plavat a zkouším hledat další možnosti.

Na gymplu jsem si třeba vyzkoušela curling, který zajímavě kombinuje spolupráci, fyzickou aktivitu i strategické až matematické myšlení. Domů jsme si dokonce pořídili jeho stolní verzi.

Naopak v létě často navštěvujeme minigolf.

A poslední tři roky hraji powerchiar hockey, neboli florbal na elektrických vozících, jehož první tým v Brně jsem spoluzaložila.

Mezi další zájmy, které mě provází téměř celý život, je kreslení a psaní básní.

První dochovanou báseň mám ze 4. třídy, od té doby jsem vyzkoušela více různých přístupů a vystřídala několik optimistických i pesimistických období.

Co se týče kresby, upřednostňuji realistické motivy nad abstrakcí, ale nebojím se přidat trochu fantazie.

Mimo to samozřejmě zkouším i jiné umělecké metody, ať už jde o několik let keramiky, modelování z hmoty Fimo, malbu štětcem, vektorovou a 3D grafiku včetně tisku atd.