Sexy den: o sexualitě hendikepovaných odborně i odlehčeně, ale hlavně otevřeně

Protože mě začalo psaní blogových příspěvků celkem bavit, rozhodla jsem se, že se s vámi podělím i o nějaké reflexe akcí, které nejsou tolik odborné, nebo související s mým oborem. Jednou z takových akcí, kterou jsem v nedávné době navštívila, byl Sexy den, který přesně před týdnem hostil Cabaret des Péchés. Ano, součástí byla i kabaretní vystoupení a odvážnější tombola, ale nešlo o žádný pochybný večírek. Jednalo se o celodenní akci zaměřenou na téma sexuality hendikepovaných, kterou již po páté pořádala Liga vozíčkářů. Ale poprvé se místo konání přesunulo do samého centra Brna a program přizpůsobil více cílovým skupinám. Podle nich byl také rozdělen harmonogram - dopoledne bylo určeno odborné veřejnosti (především studentům a učitelům sociálních a zdravotnických oborů), odpoledne samotným osobám s postižením a večer se mohl přidat úplně kdokoliv. Tento krok směrem k detebuizaci a přiblížení se veřejnosti oceňuji, proto jsem se právě rozhodla k návštěvě i sepsání tohoto příspěvku, protože jak jinak podpořit osvětu, než se o tom bavit...

A o čem to tedy bylo?

V hlubinách internetu jistě najdete celý program i případné další reflexe, já se ale zaměřím jen na tu část, které jsem byla přítomna. Vzhledem ke svým časovým možnostem a "akademické deformaci" jsem si vybrala blok dopolední, jehož program byl následující:

První přednáška byla založena na zkušenostech z praxe a datech z nedávného výzkumu. Dozvěděli jsme se, že lidé žijící v ústavech a jiných pobytových zařízeních (především mentálně postižení a senioři) pociťují nedostatek soukromí a také svým způsobem "svolení" se o sexualitě bavit. Zaměstnancům prý často chybí čas a instrukce, jak s tím pracovat, a proto bývají projevy sexuální frustrace často zaměňovány za depresi, nebo jde o podnět k přiřazení nálepky "problémové chování".

Proto autorka příspěvku propagovala řešení ve smyslu školení pracovníků sociálních služeb, případně využívání externistů pro konzultace s pracovníky i klienty a také propojování klientů napříč organizacemi i s veřejností, aby měli snazší cestu k nalezení partnera. U zdravotně postižených byla poptávka po praktických radách a poradenství v oblasti udržení vhodně fungujícího vztahu se zdravým partnerem. I zde mohou pomoci výše zmíněné rady, není zde však patrná tak výrazná izolace. Závěrem přednášky byly představeny i různé didaktické pomůcky na toto téma, přičemž převažovaly ty pro osoby s mentálním postižením, autismem apod.

Druhá přenáška se hendikepovaných dotkla spíše okrajově, ale zato jsme na ní všichni "objevili Ameriku" - kalhotkový vibrátor, který jsme si kolektivně běželi o přestávce prohlédnout. A teď vážně :) Hlavních poselství bylo několik a jsou aplikovatelná na celou společnost:

• je třeba se o sebe starat, dbát na hygienu, prevenci a životní styl - pozitivní vliv na intimní život

• ne každá musí mít podpatky, aby byla sexy - člověk by se měl v něčem cítit sexy a díky tomu právě v tom či onom bude tak i působit

• edukovat, edukovat a edukovat - děti by měly být v oblasti sexuality vzdělávány včas a dozvědět se i o tom, co se týká druhého pohlaví

Třetí přednáška byla naopak úzce zaměřena na osoby s poraněním míchy, tedy po úrazech, a osvětlovala různé komplikace, které to přináší, i cesty, jimiž se s nimi bojuje. To mohou být třeba speciální prášky, nebo sexuální polohy. A byla nám představena teorie, že ženy možná mají dvě oddělená centra v těle, která mohou zodpovídat za pocit orgasmu...

Poslední na programu byla debata, v níž zazněly jak argumenty zmíněné již v předchozích částech, tak pikantnosti ze života dvou odvážných účinkujících dam.

Pravda, sál se v tomto bloku úplně nezaplnil, ale pár zájemců o téma se našlo, takže potenciál by to mít mohlo. Minimálně přednášky mnou shlédnuté byly vedeny odborně a jedna přednášející prý podobná témata propaguje i na mezinárodní úrovni. Proč by tedy neměl vzrůst zájem i u nás? :)

Co si o této iniciativě myslíte vy?

• Fuj, fuj, o tomhle se veřejně nemluví!
• Mluvte si o tom, ale za zavřenými dveřmi.
• Možná by mě to trochu zajímalo...
• Určitě jsem pro další ročník, přijdu!