Reflexe předmětu ISKM03: Literatura a knihovní procesy

Jak už kód předmětu napovídá, toto byl třetí povinný předmět magisterského studia na KISKu. Z mého pohledu to byl také jeden z nejnáročnějších tohoto semestru, dalo by se říci snad i nejnáročnější, pokud se omezíme pouze na tuto fakultu. Zaprvé se jednalo o témata literární, která mi moc blízká nejsou, a zadruhé jsme v rámci předmětu pracovali na třech celkem komplexních úkolech - zpracovávali jsme esej na téma související s literárním trhem, reflektivní výzvu související s exkurzí do knihoven a návrh projektu nové edice. Ve stejném duchu byl předmět členěn i co se týče výuky - o knihovnách, o literárním trhu a o ediční problematice, přičemž každou z těchto tematických oblastí měl na starosti jiný vyučující.

V prvním bloku (téma knihovnictví), který měla na starosti paní doktorka Mazáčová, jsem se toho upřímně moc nového nedozvěděla, přišel mi spíše opakovací, nebo také "nalévárna" pro ty, kteří zde neabsolvovali bakaláře. Navazovala na něj také exkurze do pražských knihoven, tak jsme si minimálně udělali hezký výlet.

Nejednalo se o akci povinnou, ale první úkol byla reflexe návštěvy nějaké knihovny, tudíž jsme dostali možnost jeho plnění s exkurzí spojit. Přes to, že jsem zvyklá psát deník či blog, nebylo to nakonec tak jednoduché, protože jsme do reflexe měli zahrnout odpovědi na předem dané otázky a navíc pracovat s odbornými zdroji. Nebyla jsem si tedy při vytváření výstupu vůbec jistá, zda jej chápu a plním dobře. Ale nakonec měl úspěch, nejspíše hlavně díky zahrnutí interaktivního digitálního objektu, který vyučující chválila a jehož tvorba mě také nejvíce bavila. Celou moji práci můžete posoudit sami zde.

Druhý blok byl nejkratší a sestával se ze dvou přednášek prof. Kylouška z Ústavu románských jazyků a literatur. Ten nám vyprávěl o vývoji literárního pole a záležitostech s tím spojených, což mi trochu připomnělo hodiny literatury na střední, prostě takový více historický přístup zdůrazňující různé kontexty. Jak jsem již zmínila, není to moje silná stránka, takže jsem moc aktivity v hodině neprojevila, ale docela hezky se pan profesor poslouchal. Stres jsem pak měla z úkolu, který měl navazovat na některý z doporučených úryvků odborné literatury a rozvíjet jej v duchu tohoto bloku. Naštěstí mě zachránila právě vzpomínka na studia na gymnáziu, která mě přivedla k tématu KDYŽ PORAŽENÝ OVLÁDNE SVĚT, tedy situaci, která kdysi nastala po dobytí Řecka Římany a ovlivnila kulturu až do dnešních dnů. Při zamýšlení se nad významem všech popsaných událostí jsem dokonce došla k závěrům ne jen shrnujícím, ale i výhledovým ... Koho by to zajímalo, může si celou esej přečíst (viz Moje soubory).

Třetí, a zároveň poslední blok, který byl věnován tvorbě edic a knižnímu trhu současnosti, vedla paní magistra Štičková. Úkol z této části byl skupinový a šlo právě o návrh edice, především pak o vypracování projektu formou žádosti o dotaci z Ministerstva kultury. Samozřejmě jsme to nikam neposílali, ale pracovali jsme s reálným zadáním výzvy a šablonami k finančnímu rozpočtu. A na závěr nás čekala jakási obhajoba před komisí (v našem případě před paní doktorkou a magistrou), kde jsme si měli zkusit argumentaci a naši edici jakoby udat...

Naše skupina si vybrala celkem originální a náročné téma - edici zaměřenou na vydávání poezie začínajících autorů (účastníků soutěží, kteří nebyli na prvním místě), což po konzultaci vypadalo jako blbý nápad, ale my se odradit nenechali a dopadlo to dobře. Určitě bylo přínosné, že jsme se ve skupině sešli půl na půl ti, co se vyznají v literatuře a trhu, a ti, co chápou sestavování rozpočtů a psaní projektů. Osobně jsem byla ve skupině druhé a čerpala z vlastních zkušeností (sic z oblasti sportu).

Přímé zkušenosti s knižním trhem bohužel neměl nikdo z nás a i přes snahu vyplnit tuto mezeru výkladem jsme si nebyli v tomto směru moc jistí - ve kterých měsících lidé nejvíce kupují ty a ty knihy, které nakladatelství se na co zaměřuje a komu nemůže/nechce lézt do zelí, který autor právě mění svůj literární směr, kdo se s kým (ne)kamarádí atd. A jelikož jsme nebyli jediní, vidím tomto největší kámen úrazu, nebo minimálně největší stresový faktor, celého předmětu. Ano, nakonec se ty věci člověk třeba dozvěděl, ale až u té obhajoby, a to spíše formou výtek. Zákulisní informace jsou pro projekty občas dost užitečné, tomu věřím, ale většina z nás, studentů, k nim ještě přístup nemá...

Celkově jsem si z předmětu odnesla spíše zajímavosti, ať už jde o službu půjčování CD přehrávačů, historii petřinské veverky, etymologii slova rubrika či existenci knižních influencerů a paradox, že prázdniny a zimní měsíce, kdy lidi čtou, nejsou zároveň měsíce, kdy ty knihy vydávat... A známku, k mému údivu za A!

Při zpětném pohledu možná nebylo třeba se všemi úkoly tolik stresovat, ale bohužel k tomu za mě pomohlo i to, že byly avizovány předem, ale zároveň podklady člověk získal chvíli před termínem odevzdání. Nevím, zda bych si jako vyučující vedla lépe, pokud je třeba to split v takové a makové míře, ale třeba z pohledu studenta bych asi více uvítala, kdyby jednotlivá témata byla vyučována spíše formou blokových předmětů, nebo minimálně ta edice - pracovat na tom intenzivně pár dnů s plnou konzultační podporou by mohlo být stejně, ne-li více efektivní.